POACHING

A form of self-help and at the same time an energetic form of social protest was poaching, as the Salzkammergut residents, who were constantly in need, were never willing to accept the hunting rights of the nobility.

Poaching was often necessary to provide for family, friends, and neighbors – one could speak of a “Robin Hood effect”. After the war, a poacher was referred to by the dairymaids as their “Minister of Nutrition”. While the hunters basked in the glow of authority, poachers embodied confident heroes who, through cunning, were even superior to hunters and nobles. It was also fascinating to shoot down the “best pieces” from the passionately hunting emperor. Today, poaching has almost died out throughout Austria. The Salzkammergut, as so often, forms an exception here. “We actually have a few cases of poaching every year”, they say at the Gendarmerie in Bad Aussee.
(Newspaper “Kleine Zeitung”/District of Liezen, October 1, 2003)

Bild: Poacher with a shot roebuck – A painting by Adolf Lüben

ROBIN HOOD HOR – PYTLÁCTVÍ
Pytláctví bylo jakousi formou svépomoci a zároveň energickým způsobem sociálního protestu, protože obyvatelé Salzkammergut, kteří neustále trpěli nouzí, nikdy nebyli ochotni akceptovat právo na lov jako výsadu. Pytláctví bylo často nutné, aby se zajistilo jídlo pro rodinu, přátele a sousedy – dalo by se hovořit o „efektu Robina Hooda“. Jeden pytlák byl po válce pastýřkami nazýván jejich „ministrem výživy“. Zatímco se lovci hřáli v lesku autorit, pytláci představovali sebevědomé hrdiny, kteří svou lstivostí dokonce převyšovali lovce a šlechtu. Bylo pravděpodobně fascinující sestřelit vášnivému lovci císaři „ty nejlepší kusy“.
Dnes je pytláctví téměř v celém Rakousku vymýcené. Salzkammergut je zde, jako tak často, výjimkou. „Několik případů pytláctví máme vlastně každý rok,“ říká se na četnické stanici v Bad Aussee. (Kleine Zeitung/Bezirk Liezen, 1.10.2003).